5. Kartografické zpracování a digitální sestavení Atlasu

Jako mapové podklady Atlasu slouží polské a české topografické mapy v měřítku 1 : 50 000. Tyto byly naskenovány v barevné hloubce 24 bitů rozlišením 300 dpi, dále pak georefencovány a rasterizovány v sedmi oddělených blocích. Přitom vznikl soubor dat větší než 2,5 GB, který byl dále zpracováván geografickým informačním systémem TNT mips a slouží jako základní data báze. Pracovní kopie terénního mapování biotopů (zhruba 130 mapových listů na základě topografické mapy 1 : 25 000) byly po oskenování vektorizovány a georeferencovány. Vektorové vrstvy pak byly upraveny použitím různých filtrovacích mechanismů (Removing of -Sliver Polygons, -Dangling Lines, -Bubbles), větší úpravy se týkaly zejména okrajů mapových listů. Následovně byly polygony sloučeny do jedné homogenní datové vrstvy a byl jim přiřazen mapový klíč.

Další informace se vztahují k převzetí bioindikátorů, které byly integrovány jako rozdílné bodové objekty. Jako podklad posloužily především upravené topografické mapy (1 : 25 000), které ale byly vytištěny v menším měřítku (1 : 500 000). Jako podklad pro tyto informace byly využity CORINE-LandCover data, která byla zpracována v rámci projektu PHARE a byla dostupná i pro Polsko. Uváděných 44 kategorií využívání krajiny bylo shrnuto do sedmi hlavních tříd a doplněno o elementy, které byly zohledněny již dříve.

Velikost a hustota populací bioindikátorů není speciálně kartograficky znázorněna. Výjimku tvoří strakapoud prostřední a sluka otavní, pro něž byly použity symboly jakož i rastr. Rastrové plochy vyznačují území s mimořádnou hustotou hnízdění těchto druhů. Z důvodů ochrany přírody a z praktických důvodů byly pro oba druhy luňáků použity polygonové plochy, aby se zamezilo přesné lokalizaci chráněných druhů.

Biologická data byla doplněna o důležité vodohospodářské údaje (protipovodňové hráze, kilometráž toku, zdrže, jezy atd. viz také kap. 9), jakož i o data chráněných území, která byla částečně od příslušných státních úřadů (RZGW, PIG, Povodí Odry a.s., LUA Brandenburg, IUS) převzata v digitální podobě, nebo byla ve WWF-Auen-Institutu digitalizována (mimo jiné i hranice přirozeného inundačního území).

Popsané informační oblasti jsou kromě prostého vizuálního znázornění také využity jako podklady k hodnocení jednotlivých regionů nebo říčních úseků (viz následující kapitola).

<< Další strana | Předchozí strana >>