3.2 Metody mapování typů biotopů

Mapování v jednotlivých zemích nebylo provedeno stejnými metodami. Záviselo na velikosti sledovaného území, finančních a časových možnostech. Výsledky byly zanášeny do pracovních map v měřítku 1 : 25 000. Z důvodů kartografického zobrazení (konečné měřítko 1 : 50 000) a přehlednosti pro čtenáře byly mapovány nejméně 10 ha plochy, nebo liniové formace v nepřerušené délce 1 km a minimální šířce 50m, což odpovídá ploše 5 ha. Kvůli různé intenzitě mapování ve třech zemích a vzhledem k důležitosti zbytků určitých biotopů z hlediska ochrany přírody byly v jednotlivých případech (CZ, D) zahrnuty a kartograficky zobrazeny i menší plochy.

Celý český úsek byl mapován přímo v terénu mezi dubnem a srpnem 1999. Zohledněny byly i přírodně-ochranářské informace z posledních 10 let.

Na polském úseku byly vzhledem k velikosti studovaného území a jeho omezenému poznání nejdříve prohlédnuty již existující dokumentační podklady. Analýza leteckých snímků ukázala, že jednotlivé záběry nejsou srovnatelné a jejich špatná kvalita znemožňuje vyhodnocení. Letecké snímky byly proto použity pouze pro lokalizaci terénního mapování nelesních a vodních typů biotopů jakož i měkkých lužních lesů. Terénní mapování proběhlo v období května až června 1999.
Primární společenstva na píscích, Cigacice, září 1999

Základní informace o lesních typech byly čerpány z taxací Ředitelství státních lesů (Wrocław, Katowice, Zielona Góra a Szczecin) a z materiálů Úřadu pro hospodářskou úpravu lesů a lesnické geodezie (Biuro Urzšdzania Lasu i Geodezji Leœnej) v Brzegu. V prvním kroku bylo vybráno přibližně 1700 lesních ploch s hlavními druhy stromů - dub, habr, lípa, jasan, olše, javor, topol nebo vrba a stářím porostů nejméně 55 roků. S pomocí lesních hospodářských map a odborné podpory Úřadu pro hospodářskou úpravu lesů a lesnické geodezie byly vybrané plochy přiřazeny typům lesních biotopů, přičemž bylo přihlédnuto k fytocenologickým znakům podle práce Matuszkiewicz et Matuskiewicz (1996). Získané informace byly ověřeny pomocí leteckých snímků z roků 1994 až 1997 a na vybraných plochách v terénu překontrolovány.

Zachycení typů biotopů německého úseku se zakládá na leteckých snímcích a plánovacích datech Braniborského ministerstva pro životní prostředí, ochranu přírody a územní plánování (Ministerium für Umwelt, Naturschutz und Raumordnung des Landes Brandenburg), které laskavě poskytl LUA Brandenburg. Plošné mapování biotopů a využívání krajiny bylo provedeno z leteckého snímkování z let 1991 až 1993. Mapovací jednotky byly dalekosáhle přizpůsobeny braniborskému klíči pro mapování biotopů (LUA, 1995). Odchylky u travních, bylinných a lesních ploch způsobené těžkostmi při rozlišování na leteckých snímcích byly kriticky analyzovány a pomocí odborné literatury a vlastních zkušeností převedeny na typy biotopů používané v tomto Atlase. Další informace o typech biotopů pocházejí z ještě nezveřejněného Plánu péče a rozvoje pro NP Údolí Dolní Odry (IUS, v přípr.) a z různých posudků ke chráněným územím zadaných braniborským LUA.

<< Další strana | Předchozí strana >>