BRÁMA > ODRA > ATLAS > po polsku • deutsch • češký
 
 
 
 
hledej:  
      rozšířene vyhledávání hlavní

• Obsah
• Zkratky
• Seznam autorů
• Zápatí


• Hlavní



support@fer.org.pl

4.1 Popis bioindikátorů

Vyšší rostliny

Zmlazování topolu černého (Populus nigra) Rozsáhlé plochy zmlazování topolu černého (Populus nigra) a jeho kříženců (Populus x canadensis). Poněvadž zmlazování může probíhat pouze na nově naplavených pískových a štěrkových lavicích, ukazuje plošný výskyt zmlazených ploch na dynamické říčně-morfologické pochody. Zmlazování vrby bílé (Salix alba) a vrby křehké (Salix fragilis) -na březích Zmlazování vrby bílé a vrby křehké na nově naplavených sedimentech, převážně jemnějšího zrna, ukazuje na dynamické říčně-morfologicke pochody. -na bahnitých náplavech Zmlazování vrby bílé a vrby křehké na bahnitých usazeninách ve zpětném vzdutí říčních nádrží charakterizuje vývoj lužního lesa přirozenými sukcesními pochody. Olše šedivá (Alnus incana) Je ukazatelem dynamických říčně-morfologických pochodů. Vyskytuje se na hrubozrnných štěrkových náplavech převážně ve vrchovinách, ale v českém úseku oderské nivy sestupuje až k Bohumínu. V polském a německém úseku oderského údolí se tento druh nevyskytuje. Sněženka předjarní (Galanthus nivalis) a dymnivka dutá (Corydalis cava) Indikují mezofilní, provlhčená až vlhká, na živiny bohatá stanoviště, na kyprých, hlubokých půdách v lužních lesích a v mezofilních listnatých lesích s kolísajícím vodním režimem. Zatímco je sněženka předjarní hlavně rozšířena ve svazu Alno-Ulmion, vyskytuje se dymnivka dutá více v habřinách (Carpinion). Îluťucha žlutá (Thalictrum flavum) a žluťucha světlá (Thalictrum lucidum) Indikují stanoviště extenzivně užívaných luk a vysokobylinných společenstev říčních údolí (na přirozených inundačních územích) s kolísající hladinou podzemní vody. V českém úseku se vyskytuje pouze žluťucha světlá. Čertkus luční (Succisa pratensis) Ukazatel živinami chudých luk a slatinišť s měnící se vlhkostí půdy. V důsledku intenzivního zemědělského obhospodařování byl v minulosti silně potlačen. S postupnou extenzifikací je jeho výskyt opět častější. Jarva žilnatá (Cnidium dubium) Indikuje živinami mírně bohatá, vlhká, až mokrá luční stanoviště a ekotony v říčních nivách, které jsou občas zaplavovány vybřežením toku nebo kolísáním hladiny podzemní vody. Kotvice plovoucí (Trapa natans) Indikuje eutrofní 1 až 2 m hluboké, v létě proteplené lužní vody s kolísající výškou vodního sloupce. Îebratka bahenní (Hottonia palustris) Indikuje mělká, periodicky i vysýchající mezotrofní mrtvá ramena a tůně s rašelinovými dnovými usazeninami, často na zastíněných stanovištích v lužním lese. Ryby Ouklejka pruhovaná (Alburnoides bipunctatus) Ukazuje dynamické, rychle proudící úseky řek s čistým štěrkovým dnem. Je citlivá ke znečištění a nízkému obsahu kyslíku. Jelec jesen (Leuciscus idus) Indikuje funkční spojení mezi tokem a jeho protékajícími bočními rameny a slepými rameny. V českém úseku Odry se nevyskytuje. Ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus) Ukazuje dynamické úseky se střídáním klidných, hlubokých výmolů a rychle tekoucích peřejnatých částí se štěrkovým dnem. Parma obecná (Barbus barbus) Indikuje dobře prokysličené proudící úseky, dává přednost kamenitému dnu. Piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis) Indikuje mrtvá říční ramena a tůně s bohatou vodní makrovegetací a bahnitým dnem, které podléhají silnému kolísání vodní hladiny až krátkodobému vyschnutí. Mník jednovousý (Lota lota) Je ukazatelem řek v přírodě blízkém stavu, se členitým dnem a různorodými biotopy u břehů. Dává přednost čistým, dobře prokysličeným vodám. Sumec velký (Silurus glanis) Indikuje proteplená slepá ramena a pomalu protékající meandry s členitým dnem a různorodými biotopy u břehů toků parmového a cejnového pásma. Podoustev říční (Vimba vimba) Ukazuje průchodnost toku. Dlouhé migrace na trdliště jsou známy a doloženy z polské a polsko-německé části Odry. Hnízdící ptáci Kulík říční (Charadrius dubius) Ukazuje dynamické říčně-morfologické pochody. Hnízdí na písčitých a štěrkových lavicích nebo ostrovech bez vegetace. Pisík obecný (Actitis hypoleucos) Ukazuje dynamické říčně-morfologické pochody. Hnízdí na březích na spoře porostlých štěrkových náplavech v prvních sukcesních stadiích. Rybák obecný (Sterna hirundo) a rybák malý (Sterna albifrons) Indikují dynamické říčně-morfologické pochody. Hnízdí na otevřených písčitých ostrovech v řece. Břehouš černoocasý (Limosa limosa), vodouš rudonohý (Tringa totanus) a sluka otavní (Gallinago gallinago) Indikují otevřené mokřady a mokré louky v říčních údolích s vysokou hladinou podzemní vody. Bukač velký (Botaurus stellaris) Indikuje dobře vyvinuté, rozsahlé porosty rákosin. Luňák hnědý (Milvus migrans) a luňák obecný (Milvus milvus) Indikují staré lužní lesy ve fukčním spojením s rybnatými řekami a povrchovými vodami říčních niv. Hnízdní kolonie volavky popelavé (Ardea cinerea) Indikují lužní lesy ve fukčním spojením s rybnatými řekami a povrchovými vodami říčních niv. Nejnižší počet hnízd v kolonii je deset. Břehule obecná (Riparia riparia) a ledňáček obecný (Alcedo atthis) Hnízdí v příkrých břehových stěnách, které vznikají dynamickými erozními pochody. Strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) Indikuje staré, dobře strukturované mezofilní a tvrdé lužní lesy s vyrovnaným podílem dubů.

<< Další strana | Předchozí strana >>